Rozhovor s Davidem: Zkušenost z francouzského ragbyového prostředí

Ragby je ve Francii téměř náboženstvím – stadion je svatyně, hráči bojovníci a fanoušci žijí hrou naplno. Mladý talent z RC Olomouc, David Václavík, prožívá jedinečnou příležitost poznat tamní prostředí na vlastní kůži. Jak se liší francouzský přístup k ragby? Co ho nejvíce překvapilo? A co by si z této zkušenosti přenesl zpět do Olomouce? O tom všem si dnes budeme povídat.

Co tě přivedlo k myšlence vyrazit na zkušenou do Francie?

David: Už dříve jsem měl zkušenosti se zahraničním rugby na Novém Zélandu a už tehdy mě to ohromilo, tak jsem si chtěl zkusit něco podobného znovu. Také jsem chtěl zlepšit úroveň své hry a dovedností a Francie se naskytla jako fajn možnost, jak toho dosáhnout.

V jakém klubu hraješ a jaké byly první dojmy po příjezdu a prvním tréninku?

David: Momentálně hraji za US Issoire a můj první dojem byla hlavně radost z toho, že můžu být součástí tak silného týmu a že strávím rok v zahraničí. Zároveň jsem ale měl trochu strach z nového prostředí a cizího jazyka.

V čem vidíš největší rozdíl mezi ragby v Česku a ve Francii?

David: Největší rozdíl vidím v rychlosti hry, která je rozhodně vyšší než v Česku. Také hráči mají lepší individuální dovednosti.

Jak probíhaly tréninky? Bylo tempo a fyzická příprava náročnější než u nás?

David: Chvilku mi trvalo, než jsem si zvykl na vyšší tréninkové tempo a celkově serióznější přístup na trénincích, ale nebylo to nic, co by se nedalo zvládnout. Víc než fyzicky mi dělalo problém stíhat vnímat, co se děje na hřišti. Kluci tady totiž byli ve všem rychlejší, než jsem byl zvyklý.

Jak tě přijali spoluhráči a trenéři? Byla jazyková bariéra problém?

David: Trochu mě až překvapilo, jak mě hráči a trenéři vzali do týmu a do té jejich rugbyové rodiny, kterou už měli vytvořenou. Myslel jsem si, že se na mě budou chvíli dívat jako na někoho, kdo nepochází z rugbyové země, a že mě nějakou dobu nebudou brát vážně, ale to se vůbec nestalo. Jenom ta jazyková bariéra byla ze začátku problém. Z týmu totiž moc kluků anglicky neumělo, ale hlavní trenér uměl a to mi vše ulehčilo.

Vidíš něco, co bychom mohli do tréninků v RC Olomouc přenést z francouzského přístupu?

David: Určitě bychom mohli zlepšit celkové tempo a přístup k tréninku. Také bychom mohli zapracovat na dravosti a chtíči vyhrát. To je podle mě věc, která nám chybí.

Jak bys popsal atmosféru na zápasech? Je tamní fanouškovská kultura jiná než u nás?

David: Atmosféra na zápasech je super. Celkově je ve Francii větší vášeň a zájem o rugby. Jeden z mých oblíbených zážitků je sledování posledního zápasu Six Nations se spoluhráči, když hrála Francie proti Skotsku. Jakmile začala hrát francouzská hymna, všichni ji vášnivě zpívali a pak nepřetržitě fandili až do konce.

Jaký je tvůj cíl v ragby? Kam by ses chtěl dál posunout?

David: Můj cíl je udělat ze sebe co nejlepšího hráče rugby a vzít každou příležitost, která se naskytne. Snažím se také vyhledávat výzvy, které mě mohou posunout jak v rugbyovém životě, tak i mimo něj.

Davidova zkušenost ukazuje, že české ragby má co získat inspirací ze zahraničí. Jeho příběh může být motivací pro další hráče, kteří chtějí posouvat své limity a sbírat zkušenosti v silnějších soutěžích. My v RC Olomouc jsme hrdí, že máme tak odhodlané hráče a věříme, že se Davidovy poznatky promítnou i do naší hry. Přejeme mu hodně úspěchů v jeho další cestě.